Co také přinesl, a o čem se pochopitelně nemluví, společný výpočet strakatých PH na „DAC“

12. 19. 2014

Variační rozpětí souboru strakatých plemenných býků v hodnotách indexů SIC

Na DAC spol. výpočtu došlo na zvýšeném počtu býků (případů) k překvapivému zúžení variačního rozpětí souboru býků. U oficiálně publikovaných o 29%!, a u celého souboru býků o 13%. Není to tedy pouhý pokles PH v důsledku deklarovaného posunu genetické báze, jak je některými odbornými pracovníky ne zcela přesně zdůvodňováno. Následkem je jistá nivelizace hodnot a z toho logicky plynoucí poněkud složitější možnost rozpoznatelnosti kvality jednotlivých indexů. Hlavní příčinou bude bezpochyby smíchání dvou ne zcela sourodých souborů v poměru cca 1:10 v neprospěch české populace a především pak neproveditelnost invertování české matice příbuznosti s nouzovým využitím tzv. aproximace. Pojem aproximace není až zcela určitý. Aniž bychom to chtěli bagatelizovat, je možné si pod ním představit ledacos. Např. známou pohádku "Byl jednou jeden král" kde Werich s Burianem vaří ve slavném skeči neslaný lívanec ve stylu: "Dáme-li tam kmínu?" "Přiměřeně." "A co heřmánek?" "Mrskni ho tam." Toto samozřejmě nevíme, nicméně se můžeme domnívat, že výsledkem takové nějaké "aproximace" může být například pár následujících býků:

Zde je názorné, že (prakticky beze změny v počtu dcer) nedošlo ke snížení SIC, jak by v důsledku odečtu báze mělo nastat, nýbrž naopak k nárůstu indexu SIC, a to i u značně starých býků. Tento nárůst pak s velmi vysokou pravděpodobností nemůže být podložen změnou fenotypu dcer těchto býků za dobu čtyř měsíců. Tak co tedy způsobilo jejich zvýšení SIH? Škoda že zde není veřejně k dispozici souběžný výpočet starou a novou metodou k datu 12/2014. Vše by bylo o něco jasnější.

Zastoupení červenostrakatých býků v TOP-50 dle SIC dle firem

Závěr: Z TOP-50 býků vypadlo 16 býků (32%) z domácí produkce a 5 býků (10%) z Něm.-Rak. (dále jen DA). Nahradili je 4 býci (8%) z domácí produkce a 16 býků (32%) z DA. Ti ovšem na společnému výpočtu mají dosti často právě převažující dcery z území Něm.Rak. Většinou dost málo dcer pak mají na území ČR. Celková bilance je tedy -12 českých : +12 zahraničních. Škoda, že podobným způsobem nefigurují na DA žebříčku také býci čeští (např. Hurikán), nebo francouzští s dcerami v ČR (např. Valfin JB). Takto je onen společný výpočet společný hlavně pro DA. Místo toho se ale překvapivě na webu českého strakatého svazu dozvídáme, kromě stručné informace o změně báze v DAC, v podstatě jedinou informaci se souvztažností na společný vypočet PH. Zde ji cituji: "Zařazením českých býků do společného výpočtu výraznější vliv na změnu fleckvieh býků nemělo. K malým změnám v PH došlo jenom u některých prověřených býků, kteří byli u nás intenzivně využíváni." Tečka. To je patrně ta nejdůležitější informace pro českého šlechtitele a chovatele snažícího se o produkci domácích plemenných býků. Tedy přeloženo do lidové mluvy. "Hlavně, že jsme jim to(zde myšleni DA) nezmrvili". Jak to dopadlo u nás v ČR, to asi není zase tak důležité. Dále, kromě 11 DA býků se tam pak objevil ještě 1 montb. býk (2%) Disney JB, ten však s dcerami výhradně na území ČR.

Že by takto měla vypadat ona, vedením Strakatého svazu deklarovaná pomoc domácí produkci plemenných býků a objektivizaci PH, o kterou se tak zasazovali především, nebo spíše výhradně např. zaměstnanci Impulsu? O naivitu zde určitě nejde. I když nechceme nikoho urážet, tak vyloučit, že takto nešťastné řazení kroků v kombinaci s ještě nešťastnějším předchozím vyjádřením, klidu do duše českého šlechtitele nepřidá, nýbrž spíše naopak. Může evokovat i situaci, že jde o promyšlený tah nahrávající spíše zahraničnímu fleckvieh genofondu Německo-Rakouské provenience, ať už z pouhé servilnosti, nebo ještě z horších důvodů. Škoda, že jsme na to článkem v Našem chovu 1/2012 "Kam kráčí česká straka" upozorňovali. Zdá se, že se naše odhady a tušení dosti přesně naplňují. Nejvíce zde na společný výpočet doplatili domácí býci od Plemo, Reprogen, Impuls, Jihočech, Natural, CRV a pak montbeliardské geny (ty ovšem obecně). Tedy právě ty společnosti, které se na tzv. "domácím šlechtění", přesněji řečeno na produkci domácích plem. býků v ČR nejvíce podílejí. To se tedy "povedlo".

Jaký je dnes postoj ČMSCH, která byla před oněmi 3 lety napadána některými členy Strakatého svazu blízkými vedení Svazu (především z družstva Impuls) pro neschopnost provádět řádné výpočty PH? Jistě si na to ledaskdo vzpomene. Dnešní vyjádření ČMSCH lze shrnout do stručného konstatování "My už za to neodpovídáme, je to záležitost Strakatého svazu. Svaz je ta akční síla, která vše řídí.

Domníváme se, pokud se provádí takto zcela zásadní změna a přechod na potencionálně ne zcela shodnou populaci, je naprosto normální a potřebné provést porovnání alespoň jedním souběžným veřejným výpočtem. To proto, aby si mohli tuto změnu chovatelé a šlechtitelé porovnat s tím na co byli doposud zvyklí. Ujasnit si rozdíly. Tyto rozdíly evidentně, přes různé typy ujišťování nastaly. Odmítnout takový krok důvěru nezvýší, naopak, jen vnese závan arogance, ať už to jde za Svazem nebo kýmkoliv jiným. Dle předchozích kroků samozřejmě začíná být evidentní, že Strakatý svaz směřuje i k převzetí kompletního DA indexu (a to zřejmě v nějakém futuristickém prozření, že naše chovatelsko-ekonomické poměry jsou stejné jako v DA), čímž pak on sám v podstatě ztratí smysl svého působení. Elegantně vpluje do DA vod v poměru 1:10, čímž současně nastaví i českému šlechtiteli poměr jeho vlivu a možnosti úspěchu v dané konkurenci. 1:10!!! Lákavá vyhlídka. Že by pak českého chovatele nelákalo si koupit některé z těch 9 býků, kteří budou před tím jedním českým? Kdo chce, ať tomu věří. Přitom zde šance na určitou domácí originalitu ve šlechtění strakatého skotu byla a dosud je. Možná právě teď by nebylo úplně od věci připomenout tehdejší větu a varování ing. Kučery – ředitele Svazu- z Našeho chovu 1/2012 - že "kšeftování se zahraničními dávkami rozhodně domácí šlechtění nevyřeší".

ORIENTAČNÍ POROVNÁNÍ Montb. a Fleckv. PH po změně výpočtu (bází)

Pro hrubší demonstraci použito 2+2 genet.zdrojů
Čistý montb.= 903*+503 (Bursia+Plemko)
Čistý+ výrazně převažující fleckv.=501+654 (ISB+Impuls)
*Býci (Valfin JB, Utach JB, Volt JB, Ufuk JB) sice registrováni jako (604) při spol.testaci Plemo-Bursia, nicméně původem ze společnosti Jura Betail (FR) zastoupenou a distribuovanou Bursií Praha(903).

Montbeliardské geny i nadále dominují (zelená barva) zejména v těch ekonomicky nejdůležitějších znacích, a to i přes pro ně nevýhodnou pozici na společném výpočtu DAC, jak uvidíme v dalším grafu. Zajímavá a v Česku originální myšlenka tvorby strakaté populace pomocí kombinování těchto dvou vzájemně se doplňujících variant frontozního strakatého skotu (montbeliarde x fleckvieh) však navzdory své nemalé oblibě částí české chovatelské i plemenářské veřejnosti dostává touto "internacionální" pomocí řádně na frak!!! Nechť se každý zamyslí, zejména pak členové rady PK, jejichž vůlí jsou zmíněné změny vedením Svazu i servisní ČMSCH odůvodňovány, zda právě toto byl jejich záměr, nebo přání.

Pokusím se tedy předejít případného všetečku a položím si raději následující a zcela logickou otázku sám. Proč právě já, nebo my „díleři, jak jsme s oblibou nazýváni“, bychom měli v této situaci za domácí produkci plem. býků lobovat? Dobrá otázka. To musí přeci jiní, kteří tu zodpovědnost a šanci mají. Jinak tu bude jen to, co si sami zaslouží. My máme za zády alespoň žebříček s PH francouzskými, které byly fenotypovými hodnotami v našich stájích po dostatečně dlouhou dobu validovány. Ale co mají ostatní? Slušně řečeno nějak zkreslené plemenné hodnoty na společném výpočtu 1:10, které se fakticky odstřihly od toho nejcennějšího, tj. dvacetiletého vývoje domácí populace zkoncentrované v domácí matici příbuznosti (viz třeba následující graf). Ta ale ve skutečnosti nejlépe reflektuje právě fenotypovou evoluci domácích plemenic v našich chovech a to s nejvyšší možnou přesností. O tom se z taktických důvodů pochopitelně nemluví.

Jak se projevil přechod na tzv. společnou DAC bázi mezi daty 8/2014 a 12/2014 na PH Montbeliardů a Fleckvieh býků?

Graf nevyžaduje komentáře. V podstatě jde o změnu ze dne na den.
BURSIA + PLEMKO = Montbeliarde
BURSIA -3,2 SIC
PLEMKO -0,8 SIC
ISB + IMPULS = Výrazně majoritně
Fleckvieh ISB +3,0 SIC
IMPULS +3,0 SIC

Vraťme se však ke kořenům našeho exodu strakatých PH z domácí báze. Na počátku stálo výrazné zastoupení montbeliardských genů v TOP-10 CZ býků a patrně i úlek z genomiky. Nicméně už nějaký pátek předtím se ve Svazovém zákulisí rozhořívaly neúspěšné pokusy jak zpochybnit či sesadit tehdy na žebříčku již delší dobu dominujícího montbeliarda NIC-10, alias Nenni JB. Navíc se ještě objevily obavy, jak tady franc. montbeliardi, kteří byli tou dobou s genomováním o dva roky v předstihu oproti ostatním strakáčům, zaplaví trh. Nicméně vůbec nic takového se nestalo. Jednak je český sedlák konzervativní, a strakatý zvláště, protože ho příroda a naši politici svými rozmary tomu naučili. Současně pak dovozové firmy samy od sebe používaly genomiku velmi opatrně, hlavně s cílem zjistit, jak budou tito býci genomicky odhadnutí ve Francii navazovat svými výsledky na dcerách v populaci české. S odstupem 4 let lze konstatovat, alespoň tedy za býky původem z Jura Bétail, že návaznost na naší populaci je více než slibná. Stručně řečeno, z 6 býků z jednoho ročníku nebyl žádný zhoršovatel ani indiferent. Pouze 1 zlepšovatel a 5 velmi dobrých zlepšovatelů.

Jejich průměr před přechodem na DAC bázi byl v 8/2014 120 SIC, po výpočtu na DAC 118 SIC. I zde je to poněkud překvapivý pokles, neb obvykle díky vynikající persistenci laktací se montbeliardské plemenné hodnoty v porovnání s průměrem vrstevníků zvyšují s postupujícími 1., pak 2. a dalšími laktacemi. Nicméně se potvrdilo, že vsadit na jednoho, byť špičkově odhadnutého genomika, není totéž jako vsadit na jednoho býka spolehlivě prověřeného na dcerách. Je třeba pracovat nejméně se třemi, lépe pak až s pěti špičkově odhadnutými genomiky o menším počtu dávek, abych docílil stejného výsledku jako s býkem spolehlivě (nad 85%) prověřeným. Dovoz importovaných dávek z Francie se v podstatě nezvýšil, nebo jen zcela kosmeticky. Zato naběhl prodej domácích býků, dost často právě z kombinací montbeliard x fleckvieh a opačně. To je odpověď těm poplašencům, co se zde ve skutečnosti na trhu prosadilo. Kromě toho se mezitím začala počítat PH exteriéru také v Německu, ačkoliv byla původně na tuto činnost lákána do společného výpočtu česká strana. Rovněž zajímavá informace. Tento krok také, byť ve srovnání se současnou změnou jen trochu, pozměnil předchozí PH.

A klíčové zdůvodnění společného výpočtu? Notoricky známá a letitá pravda, že s větším počtem případů se ve statistice zvyšuje spolehlivost statistických propočtů. To je neoddiskutovatelný fakt. Tento zákon je dobré učit ve školách, nebo se s ním občas blýsknout na konferencích, nicméně při praktickém upotřebení je nutno s ním zacházet daleko citlivěji, než se na první pohled zdá.

Co vlastně náš chovatel, či šlechtitel společným výpočtem získá? Plemenné hodnoty prověřených býků, které zcela jistě budou o něco méně odpovídat docílenému fenotypu v našich stájích než předtím, zato budou mít trochu vyšší spolehlivost odhadu PH díky svým dcerám v DA stájích. Protože ale na DA populaci naši domácí býci momentálně prakticky nejsou, tak tito naši býci, na rozdíl od německých, pochopitelně ostrouhají. Kromě toho spolehlivost odhadu PH našich prověřených býků byla již před společným výpočtem naprosto dostatečná, takže pro tento účel byl společný DAC výpočet zbytečný. Jeví se tu jediná výhoda. A to pro spolehlivost genomického odhadu našich mladých býků pouze však s fleckvieh geny. Ta vzrůstá na úroveň cca 60-70% ovšem na DA(C) bázi, která jak jsme si mohli všimnout je z 90% víc DA, než z chabých 10% C. Takže pro použití na naše domácí stáda je výše této "společné" spolehlivosti zmíněných genomiků, i přes různá ujišťování o fungujících korelacích, stejně diskutabilní. Skutečné korelace ukáže až fenotypový projev dcer těchto býků v našich stádech. O ten totiž jde, neb ten jediný přináší chovateli ekonomický efekt. Takže budeme nejspíše znovu dokazovat jen to, co už bylo jednou na prověřených býcích z různých genových zdrojů dokázané. Logicky pak takovýto G býk s takovou spolehlivostí může být zajímavý spíše pro DA farmáře než českého. V DA stájích, lze spíše očekávat docílený fenotyp v intencích oněch odhadnutých 60-70% než v českých. Škoda že DA farmáři budou mít takovýchto svých G býků minimálně 10x více. Pakliže je nám dokládáno, jak jsou všechny korelace na DAC v pořádku, tak pak by stejnou logikou úplně stačilo zastáncům fleckvieh genů a šlechtění (a zde proti gustu žádný dišputát), doporučit nechat si „ogenomovat“ své nadějné, třígenerační fleckvieh býky na DA bázi. Jsem toho názoru, že korelace by byly na téměř stejně pozitivní úrovni, jako jsou dnes na DAC. Pokud jde o samice (jalovice, dojnice), tak je to podobné. Jen by to vše bylo nejspíš levnější.

Genomičtí býci s nějakou montbeliardskou krví pak budou mít spolehlivost odhadu nižší přibližně o 10% (nemají logicky takovou oporu v DA stájích jako fleckvieh geny), nicméně vůbec není vyloučeno, že fenotypový projev jejich dcer v našich stádech ukáže výsledky výrazně lepší, než lze očekávat i při nižší spolehlivosti odhadu jejich PH. To pak bude ale průšvih, neb to by mělo být v zásadním souladu, pokud má mít společný DAC a vícenáklady s tím spojené opodstatnění. To o čem mluvíme u býků, se pochopitelně také vztahuje přes tatínky, dědečky, atd. na jalovice a dojnice a jejich případné PH. Zde bude také nejspíš jen náhoda, že např. žebříček TOP 500 krav dle kg B (typický fenotyp), který byl dříve poměrně často svazem publikován, má poslední datum zveřejnění Říjen 2013.

Značná část českých šlechtitelů si toto uvědomuje, jen za to nejspíš nebojuje dostatečně rozhodně. Možná si myslí, že když jim občas nějaký ten genomik z toho množství vyjde, tak že obchodně úplně nepropadnou. Že ale uvíznou v pasti této změny (někdo to nazývá dokonce tunelem), si nepřipouští. Jiní pak, kteří z nějakých důvodů ještě neprozřeli, nebo prozřít nechtějí, si možná myslí, že jim tato nová verze výpočtu pomůže. Ti za to bojovat nebudou. Ať si ale zkusí např. představit, jak by je asi zvedlo ze židle, kdyby se dozvěděli, že po registraci zahraničních montbeliardských býků v ČR, se tito objeví na základě svých dcer ve Francii na českém žebříčku.

Co zde uvádíme, není samozřejmě pro většinu šlechtitelů nic nového. Stačí se podívat např. na poslední katalogový list Reprogenu, kde k této otázce genomiků z různých původů je naprosto výmluvně uveden bod a) i b). Kromě toho jsme na tyto skutečnosti již upozorňovali před třemi roky v článku "Kam kráčí česká straka". Takže teď už jen od teorie k praxi.

Pokud připustíme, že český TOP list býků je pro chovatele a jeho výběr důležitý, pak marketingově nejvíce na společném výpočtu vydělal, a to možná bezděčně, neb nikterak významně pro DAC neloboval, ISB Genetic. Ten však šlechtění a produkci domácích strakatých býků neprovádí. Zde asi „kšeftování“ se zahraničními ins. dávkami ing. Kučerovi nevadí. Dále pak Impuls, který sice vydělal na býcích z dovozu (toto „kšeftování s ID asi taky nevadí), ale prodělal na domácí produkci býků, což se zde může jevit jako ta největší ironie celého exodu pro české chovatelské družstvo. Bravo! Kromě toho všechny organizace testující domácí býky (Jihočech, Reprogen, Plemo, Natural, CRV) na nich prodělaly, jak uvedeno výše. Plemko a Bursia (především dovozové montb. organizace) zůstaly na svých, ačkoliv montbeliardské geny obecně utrpěly zdaleka nejvíc. Možná se českému Svazu už konečně podaří spolu s francouzskou vaničkou vylít i české dítě, neb o nic jiného zde asi ani nešlo. Ale bude to nepochybně ještě perná a asi i dost drahá práce. Kdopak tak asi na tom může vydělat?

Závěrem už nechme onu větu z Našeho chovu 1/2012 spát. Sama se totiž díky společnému výpočtu DAC dostatečně zdevalvovala.

Laktační uzávěrky strakatého skotu přes mírný nárůst užitkovosti dál v tichosti mírně klesají. Holštýnský svaz, kde se laktační uzávěrky černých krav začaly viditelněji zvyšovat, pomalu a jistě vybrušuje jednokrokovou metodu výpočtu genomických plemenných hodnot na domácí CZ bázi.